"Uvědom si, jak krásné je žít"
Prosím Vás o hlasy:


Květen 2008

Klip k písni Přísahám

29. května 2008 v 20:11 | Lufí |  muzikál Golem
Krásná písnička od Petra Koláře. V klipu se objevuje Rebeka (Dasha)

Text písně- Je to zázrak

28. května 2008 v 17:28 | Lufí |  muzikál Angelika
ANGELIKA: Mám skrýt pláč?
Pár kouzelných krůpějí
To jen pro štěstí
Slzy nevěstí
Žádný bol, jen lásky síle díkůvzdání.
PEYRAC: Mou být máš
Tvou krásnou tvář s nadějí
Jsem jen sledoval
Kdy mě pozveš dál
Do svých síní jako muže
Neměl zdání.
ANGELIKA: Já se dřív tě bála
PEYRAC: Tak bála
ANGELIKA: Nám sem v cestě stála
PEYRAC: Dál stála
OBA: Láska však vyhrála
Jak zdá se je slepá naštěstí.
Mám skrýt pláč?
PEYRAC: Ten pláč
OBA: Pár kouzelných krůpějí
PEYRAC: Krůpějí
ANGELIKA: To jen pro štěstí
PEYRAC: Pro štěstí
ANGELIKA: Slzy nevěstí
PEYRAC: Nevěstí
OBA: Žádný bol
Jen lásky síle díkůvzdání
PEYRAC: Já v očích tvých ďábel
ANGELIKA: Dáls mě dlouze sváděl
PEYRAC: Má tvář zdá se hrůzná
ANGELIKA: Láska bývá různá
PEYRAC: Můj krok spíš se plouží
ANGELIKA: Dál mě marně skoušíš
OBA.: Já po tobě toužím
Nám, nám, nám
PEYRAC: Má lásko
OBA: Čas nádherný začíná
PEYRAC: Začíná
ANGELIKA: Čas jen pro štěstí
PEYRAC: Mojí nevěsty
OBA: Je to zázrak, jenž pouze láska dává nám
Zázrak, jenž pouze láska dává nám.
( poslech )

Text písně-Sám nestačí se dívat král

28. května 2008 v 17:01 | Lufí |  muzikál Angelika
KRÁL: Musím říct, že jsem překvapen
dům Váš nestrádá
PEYRAC: Tak mi Bůh přeje v konání
vítám, co jen dá
KRÁL: Obrazů snad jen v Paříži
dnes víc nalézt se dá
VŠICHNI: Sám nestačí se dívat král
KRÁL: Všude samý skvost
PEYRAC: Ať náš milý host
ANGELIKA: Jde jen dál
KRÁL: Vaše choť touží zajisté
mou dvorní dámou být
ANGELIKA: Vdaná jsem a tak s manželem
mně přísluší žít
KRÁL: Půvabná a navíc odvážná
Tu chtěl bych blízko mít
VŠICHNI: Sám nestačí se dívat král
KRÁL: Všude samý skvost
PEYRAC: Ať náš milý host
ANGELIKA: Jde jen dál
KRÁL: je to zlé, když poddaný
je šťastnější, než král!
Však zatím vždycky poslední
a dlouho jsem se smál!
Pojednou padám únavou
Tak dřív půjdu spát
PEYRAC: Dovolí král ať zlatý dar
mu smíme s úctou dát
KRÁL: Bohatší taky smyslné
si nechám teď sny zdát
VŠICHNI: Sám nestačí se dívat král
Všude samý skvost
Peyrac chybil dost
že mě zval!
Všude samý skvost
Peyrac chybil dost
že mě zval!
Všude samý skvost
Peyrac chybil dost
že mě zval…
( poslech )

Text písně-Žár v kameni může hřát+Příprava na bál

21. května 2008 v 14:35 | Lufí |  muzikál Angelika
PEYRAC: Žár v kameni může hřát
Ten žár
Z dotyku dávných dlát.
ANGELIKA: A já
Toužím být dílem Tvým.
Má tvář zrůžoví…
PEYRAC: Já chci lásku svou Ti dát.
ANGELIKA: Může nános pýchy hřát?
PEYRAC: A já…
Já se ptám.
OBA: Může snad z nás dvou být pár?
Může snad z nás dvou být pár?
+ písnička Příprava na bál:
PEYRAC: Asi nás poctí návštěvou
Brzy sám francouzský král.
ANGELIKA: Na mně úkol je zásadní
Musím řídit velký bál.
PEYRAC: Má choť má být ozdobou
Tím nejhezčím, co vůbec mám.
Dáma ze všech dam.
ANGELIKA: Jsou překrásné…
( poslech )

Text písně- svatební noc a otrávená košile

18. května 2008 v 17:18 | Lufí |  muzikál Angelika
PEYRAC: Angeliko, já…
ANGELIKA: Prosím, pane
Koupil jste si mě
Tak si tedy poslušte.
PEYRAC: Ještě nikdy
jsem neuštval
žádnou laň!
ANGELIKA: Děkuji vám, pane já…
PEYRAC: Dnes, nic neříkám
já však vytrvám
láska má chce vázat víc
než pouhou krásou…
V náručí Tě svírat.
ANGELIKA: Ne, ne, ne, ne
PEYRAC: Vášní dlouze zmírat.
ANGELIKA: Ne, ne, ne, nás dva tím jen týrat
OBA: Z nás dvou dnes jen těžko
bude pár.
ANGELIKA: Mám skrýt pláč
já zůstávám zoufalá
v noci svatební
než se rozední
lásce jednou provždy
věčné sbohem dávám.
ANGELIKA: Ta růže náhle zčernala?
Kdo mě nechce vidět žít
Zvolil jedy nejprudší?
Rychle vnikají do žil.
Řekni, kdo to poručil?
SLUŽKA: Už jsem spala, netuším.
ANGELIKA: Já Ti paměť osvěžím!
SLUŽKA: Nemám, co bych měla říct!
ANGELIKA: potřebuji vědět víc!
Kdo mě nechce vidět žít?
Mluv, ať nemusím Tě bít!
Kdo košili napustil?
Kdo Tě k tomu přemluvil?
SLUŽKA: Já nevím paní!
ANGELIKA: Tak mluv!
SLUŽKA: Ježiši ne!
ANGELIKA: Tak kdo to poručil?
Slyšíš?
Kdo to poručil?
Já to z Tebe dostanu!
Slyšíš? Tak mluv!
Mluv!
SLUŽKA: Nééé… madam…
ANGELIKA: Madam Contoire?
Ne, to ne…
( poslech )

Text písně-Co jen s tím

18. května 2008 v 17:00 | Lufí |  muzikál Angelika
Nevim, jak se tahle písnička jmenuje:)
HOSTÉ: Nevěsta je opravdu krasavice
Za to madame Contoire se tváří jako čert.
Nedivte se, dlouho byla favoritkou v loži hreběte de Peyrac.
CONTOIRE: Joffrey! Uhněte mi z cesty!
Netuším proč tu nádheru
chtěl pán můj si brát.
Nestačí, že tu dáma je
jíž měl dlouho rád.
PEYRAC: Zahoď svou madam Contoire
já toužil pojmout jí.
OBA: Má svatba býti nezvratná?
PEYRAC: Ano!
CONTOIRE: Já to nevítám.
PEYRAC: Já vás odmítám.
OBA: Co jen s tím?
PEYRAC: Ocením vaše zásluhy,
rád vám dárek dám.
CONTOIRE: Zabolí když jen metresou
né láskou se zdám.
PEYRAC: Před oltář milá Contoire já s vámi nechtěl jít.
OBA: Má svatba býti nezvratná?
CONTOIRE: Já to nevítám.
PEYRAC: Já vás odmítám.
OBA: Co jen s tím?
CONTOIRE: A jen přemítám,
jak se pomstím vám.
Co jen s tím?
( poslech )

fotografie koní-Christiane Slawik 2

18. května 2008 v 16:34 | Lufí |  Koně
Frízové (Fríský kůň)
Achaltekynci (Achaltekinský kůň, Achaltekke)
Český teplokrevník (ČT)
Tinkeři (Irský tinker, Irský cob)
Tenséjský mimochodník (Tennesse walker)
Hafling
Tiger horse- Shadow (tygří kůň)
Shirský kůň
Quarter horse
Pinto
Norik (Norický kůň)
Lipicáni (Lipický kůň)
Kladrubák
Kůň Kinský
Holštýn (Holštýnský kůň)
Hannoverský kůň

fotografie koní-Christiane Slawik

18. května 2008 v 16:18 Koně
Nádherné fotografie koní od Cristiane Slawik
Převzato s www.slawik.com
Andalusani (Andaluský kůň, Pura Raza Espaňola, P.R.E)
Lusitano (Lusitánský kůň)
Arabové (Arabský kůň)
Appalosa

animačky koní

18. května 2008 v 15:29 | Lufí |  Koně

Text písně- Krátká vášeň záhy odezní

17. května 2008 v 20:58 | Lufí |  muzikál Angelika
Kr
átká vášeň záhy odezní
- Contoire
Najednou, ztrácím půdu svou
píď po pídi, pouhou pílí získanou.
Najednou se krásné dámy zvou
nedej Bůh, zde s námi stále zůstanou.
Mámivý byl zájem Peyracův
mám tu žít, jak další z přízraků
záři přísně střídá tíseň soumraků
lásky mý snad má jen poddeků.
V nádherné, jež má být nevěstou
budí hrůzu první chvíle s manželem.
Nádherné sny mládí kde že jsou
ženich kulhá, jizva svítí pod čelem.
Mám se bát o lásku kvůli ní
té, která sen dětský ještě sní
nezná vůbec ženské kouzlo vábení
krátká vášeň záhy odezní.
Přijde den a věrnou Contoire
bude Peyrac s láskou rád zas v lůžku hřát.
Mám se bát o lásku kvůli ní
té, která sen dětský ještě sní
nezná vůbec ženské kouzlo vábení
krátká vášeň záhy odezní
krátká vášeň záhy odezní.
( poslech )

Text písně- Zásnubní terčet

17. května 2008 v 20:39 | Lufí |  muzikál Angelika
Z
ásnubní terč
et- Angelika, Peyrac, Contoire
ANGELIKA:
Tvář ďábelská, nejbližší, teď má se stát, zjizvená, nemladá, co znamená, můj slib se vdát, byl vážně dán, mě tento pán má... 3x
CONTOIRE:
Je mi opravdu tak líto vás, tak utečte dokud je čas, nač jen trápit se pro hloupý slib, přece bez pána bude vám líp, který starý a šeredný je, to je lepší snad spolknout hned jed, a že s ďáblem se do spolku dal, to vás tatínek nevaroval, no tak odjeďte domů a hned, a nechtějte se vracet k nám zpět.... 2x
PEYRAC:
Když se slib už dává, ten, kdo se ho vzdává, tak se zrádcem stává, slečna má se vdávat, madam záhy svítá, já váš odchod vítám, jak ve smlouvě stojí, má být ženou mojí, s dívkou tou mě spoutají, spoutá Bůh. 1x
( poslech )

Text písně- Já povím to líp

17. května 2008 v 20:19 | Lufí |  muzikál Angelika
Angelika- J
á povím to lí
p
+písnička předtím:
NICOLAS:
Já o nás dvou už léta sním
ANGELIKA:
Ta léta v rouchu klášterním
NICOLAS:
Já už léta sním
ANGELIKA:
Už léta sním
OBA:
Já už léta sním
OTEC:
No já taky váhám jestli sním a nebo bdím,
či se snad Angeliko doopravdy bavíš s ním
ANGELIKA:
Nicolas od dětství už je můj kamarád
a teď jsem slyšela, že i jako muž má mě rád
NICOLAS:
Já nevím, proč bráníte našim snům
a mě už nesnášíte od dětství až k těmto dnům
OTEC:
Nicolas je pouze chudý kmán,
na našem panství bude vždycky nevítán
VŠICHNI:
Můj názor je dobré znát
pravdu svou má každý z nás
já té své se nechci vzdát
argument můj ten má pád
Nicolas utekl
ANGELIKA:
Nicolasi!
OTEC:
Angeliko!
Nicolas pro tebe není
ANGELIKA:
Ale já ho mám ráda!
OTEC:
Tak dost!
Mám pro tebe jiného ženicha.
Hraběte de Peyrac.
ANGELIKA:
Hrabě de Peyrac?
OTEC:
Ano. Je mocný a bohatý a ochrání tě pře královým bratrem
a hlavně zplatí naše dluhy. (smích)
ANGELIKA:
Po létech zas od slunce jas
prozáří červnový den.
Bez moudrých rad
já z klášterních vrat
vyběhnu normálně ven
S čerstvou chutí toužím zpívat a žít
rozhodnutí, zda se vdát
je poslední věc,kterou můžu teď chtít
právě dnes řešit a trápit se dát.
Já povím to líp, až ucítím šíp,
ten, jenž lásku doprovází,
Teď nechte mě být, chci volnost jen pít,
ta vážně mi dlouho schází.
Zatím není tu muž,
jehož chtěla bych já si vzít.
Mariano, chůvičko moje.
CHŮVA:
Slečno Angeliko jak to vypadáte?
ANGELIKA:
Volná jen svá, chci z číše své sát,
než spadne navěky mříž.
V manželství vzdech
zní předlouhý v zdech,
dělává za mládím kříž.
S čerstvou chutí toužím zpívat a žít
rozhodnutí zda se vdát
je poslední věc, kterou můžu teď chtít
právě dnes řešit a trápit se dát.
Já povím to líp,až ucítím šíp,
ten, jenž lásku doprovází.
Teď nechte mě být, chci volnost jen pít,
ta vážně mi dlouho schází.
Zatím není tu muž,
jehož chtěla bych já si vzít.
Já povím to líp, až ucítím šíp,
teď nechte mě být, chci volnost jen pít
zatím není tu muž,
jehož chtěla bych já si vzít.
Tak a teď už o mě víte skoro vše.
A další písnička za touhle:
ANGELIKA:
Nicolasi!
NICOLAS:
Hmm. Joffrey de Pezrac váš nastávajcí, jak jsem slyšel.
ANGELIKA:
Nicolasi.
Lásko já jsem zoufalá,
vždy jsem tajně doufala,
že mohla bych být tvá.
NICOLAS:
V okolí se povídá
za koho se jedeš vdát
ten krásou neplítvá.
Velmi bohatý, však jak čert rohatý
kulhá stár a škaredý.
ANGELIKA:
Co si počít mám
teď úděl už svůj znám
je tak lásce vzdálený.
NICOLAS:
Neplač lásko ztracená
vůle otců zvrácená
nám staví pevnou hráz.
ANGELIKA:
Miluj mě, ať vzpomínám,
že první dotyk patřil nám
pak přijmu osud snáz.
OBA:
Dejme pryč tu hráz.
( poslech )

Pravda o Golemovi

16. května 2008 v 20:02 | Lufí |  muzikál Golem
Hliněná neforemná socha šoupající se po podlaze, které se vkládá do důlku v čele šém v podobě hliněné kuličky, nemá s pravým golemem nic společného. Měla jen pobavit filmového diváka, ale přitom způsobila, že někteří fantasté dnes často spekulují s myšlenkou, že golem byl robot, mechanická figurína či nějaké technické zařízení dávné civilizace nebo snad mimozemšťanů. A šém - podle nich zásuvný modul s programem oživující počítač uvnitř stroje, spínač elektrického obvodu či dokonce spouštěč řízené nukleární reakce - jej uváděl do chodu.

Zhmotnělá halucinace

Jak to tedy s golemem je? Začtěte se do knih o kabale a židovské mystice, a hle!
Zjistíte, že vypadal jako obyčejný člověk. Nebyla to tedy žádná neforemná socha a neměl žádnou kuličku v důlku na čele.
Byl sice vyroben z hlíny, ale po zázračném oživení pomocí kouzel židovské kabaly se proměnil v člověka z masa a krve, i když němého a poněkud neohrabaného. Šém nebyl žádný spínač, nýbrž kouzelné hebrejské slovo, tedy písmena seřazená do určité podoby. Se supermoderní technikou mimozemšťanů neměl zcela určitě nic společného, přesto tím nic neztrácí na své záhadnosti. Je otázka, zda jsou zachované návody na výrobu golema pouhou řkcí, nebo realitou. V návodech můžeme nalézt postupy vedoucí k náboženské extázi, ke změněnému stavu vědomí, kdy se člověk dostává do jiné reality. Je to především koncentrace na písmena a řízený dech (holotropní dýchání). Celý obřad si nelze představovat materialisticky, poněvadž stvoření golema byla původně ryze duchovní záležitost. Pro většinu z nás je těžko uvěřitelné, že člověk, který se naučí vyřadit mozkové filtry racionálního rozumu, je schopen ovlivňovat realitu.

Nahoru nikdo nesmí!

Ze všech legend o golemovi je nejslavnější ta o golemovi pražském. Vytvořil jej prý koncem 16. století hlavní rabín pražského židovského města Jehuda Lw ben Becalel. Hlavním úkolem golema bylo odhalovat zločiny svalované na Židy a chránit je před útoky křesťanů. Zpočátku vykonával i ty nejtěžší domácí práce, ale pro svou strašlivou sílu a omezený rozum většinou napáchal víc škody než užitku. A tak ho rabbi Lw raději nakonec zbavil života a jeho tělo ukryl na půdě Staronové synagogy. Půda pak byla uzamčena, schodiště strženo a za dlouhá staletí se tam dostal jen málokdo. "Ten, kdo se tam odváží vystoupit, na místě zemře," tvrdili Židé. A skutečně se prý stalo, jak píše Ruthova Kronika královské Prahy, že "když starosta obce jednou pověřil jakéhosi stavitele, aby budovu opravil, zřítil se stavitel i s pomocníky se střechy." Rovněž v roce 1883 odtud spadl pokrývač Vondrejc a na místě zemřel. Samozřejmě, že několik lidí už na půdě golema hledalo a ve zdraví to přežili. Snad úplně první byl v 18. století vrchní pražský rabín Landau. Než si nechal přistavit žebřík, pohroužil se do modliteb. Nahoře však strávil jen několik minut.
Když se vrátil, byl prý strachem celý bledý, třásl se po celém těle a ihned obnovil přísný zákaz vstupu. Co na půdě viděl, nikdy nikomu neřekl. Zhruba o sto let později si chtěl legendu o golemovi ověřit významný lvovský rabín Josef Saul Nathanson, ale na půdu se nedostal. Zakázal mu to sedmadevadesátiletý chrámový sluha, který půdu střežil. Situace se opakovala o pár desítek let později. Starosta židovské obce dr. Rosenbacher se chtěl ze zvědavosti na půdu podívat, ale nakonec dodržel tradiční zákazy a od svého úmyslu upustil. Jako další se na půdu dostal až teprve v roce 1920 známý židovský novinář Egon Erwin Kisch. Se získáním povolení měl velké problémy, ale po dlouhém vyjednávání se mu to přece jen podařilo. Přestože půda byla prázdná a golema nenašel, naznačil, že by se ledacos mohlo skrývat pod podlahou. Do novin tehdy napsal: "Mezi hlubokými vypouklými hřbety klenutí nad opěrnou zdí je po staletí štěrk. Je-li tam pohřben výtvor velkého rabbiho Lwa, je tu pohřben do soudného dne. Kdyby se měl exhumovat, zřítil by se dům boží".

Na půdě synagogy

Půda Staronové synagogy je nepřístupná dodnes. K jejím vstupním dvířkům deset metrů nad zemí vede jen pár železných skob, zatlučených do zdi. Pochopitelně, že tam občas musí pokrývač nebo údržbář, ale sotva kdo jiný. O povolení ke vstupu každou chvíli marně žádají filmaři, novináři i různí badatelé. Porušit tradiční zákazy a hledat golema se však jako zázrakem podařilo v roce 1985 mně osobně. Půdu jsme prozkoumali s pomocí geologického radaru, který byl schopen nalézt jakýkoli předmět, třeba i ukrytý pod podlahou. Byl to vzrušující pocit, prolézat mezi mohutnými střešními trámy tajemné půdy, stále ještě skrývající své tajemství. Pás grafického papíru geofyzikálního radaru se pomalu s tichým bzučením odvíjel a na záznamu se postupně objevovaly oblouky klenby pod námi.
Podle měřítka nebyla klenba silnější než 40 centimetrů, což vylučovalo, aby v ní bylo něco zakopáno. Náš hlavní zájem však patřil prostorám zasypaným drobnou sutí těsně u zdi a nad sloupy, ale tělo golema jsme tam nenašli. To ale neznamená, že tam golem kdysi skutečně nebyl. Na jednom trámu jsme totiž našli vyrytý letopočet 1883. Jak jsem později vypátral, v roce 1883 byla prováděna oprava synagogy. Při ní byly vyměněny i ztrouchnivělé trámy na půdu a také zřízen provizorní žebřík ze železných skob na vnější zdi. Půda musela být vyklizena a nalezené věci prý byly sneseny dolů a zakopány na hřbitově. Jaké věci to byly, už ale nikdo neví. Nenašel jsem žádný soupis, žádný záznam, prostě nic.
Nebyly tam i zbytky golema?

Ukradli nám golema

Existují i další verze, které vysvětlují, proč dnes golem na půdě není. Kisch údajně viděl za první světové války u jednoho haličského Žida starý rukopis, ve kterém se psalo, že tělo golema bylo ukradeno z půdy ještě dříve, než byl vydán zákaz vstupu na půdu. Hned druhý den po pohřbu je tajně snesl dolů pomocník rabbiho Löwa Abraham Chájim a společně s chrámovým sluhou Pinkasovy synagogy Abrahamem Secharjou a svým zetěm Balbiererem se jej marně pokoušeli oživit, aby jim mohl sloužit. V té době v Praze vypukla morová nákaza a Balbiererovi zemřely dvě děti.
Pokládali to za trest, a tak v noci potají vyvezli golema v rakvi za město a pochovali ho na morovém hřbitůvku na svahu Šibeničního vrchu, míli a dvě stě sáhů za novoměstskou branou. Dnes je toto místo obestavěno domy Žižkova, ale malinký kousek hřbitova tam zůstal. Ostatní vzalo zasvé při stavebních úpravách v roce 1958 a potom při stavbě žižkovského televizního vysílače. Náhrobní kameny na hřbitůvku už jsou zvětralé, hebrejské nápisy nečitelné a jméno Balbiererových dětí jsem tam hledal marně. Jan Werich měl nejspíš pravdu, když v závěru své Strašlivé písně o golemovi zpíval: " ...je tu ovšem ještě verze další, myslím čtvrtá v pořadí... proto když vám ji neřeknu, tak to skoro vůbec nevadí."

Převzato z Mladé Fronty Plus


Videa

11. května 2008 v 14:32 | lufí |  muzikál Angelika
Dasha- Já povím to líp
Dasha & Zbyněk Fric- Je to zázrak
Pepa Vojtek- Lásko má, nech dál mě spát
Ali Amiri-perská píseň
Tomáš Trapl- Jsem vlastním pánem
Dasha- Doufám, že mi sílu Bůh dá

Historie koně

11. května 2008 v 14:18 | Lufí |  Koně
HISTORIE KONĚ:
Začátek vývoje čeledi koňovitých se určuje tak na dobu před 60 miliony lety až po počátky zdomácnění koně přibližně 4000 let př.n.l.
Malé zvíře, od něhož se odvozuje původ dnešního koně se nazývá EOHIPPUS. Byl vysoký asi 35 cm a měl čtyři prsty. Žil v pralesích a spásal měkké listy-býložravec. Další zřejmý vývojový stupeň představoval MESOHIPPUS. Byl vysoký asi 45 cm měl tři prsty-prostřední byl nejsilnější a přečníval. Žil v křovinatých oblastech podobných dnešní buši a pásl se na keřích a nízkém podrostu. Další byl MIOHIPPUS. Byl velký asi 60 cm a měl stále tři prsty. Jeho trup získal tvar, který spolu s dlouhýma nohama předurčoval zvíře k rychlému běhu. Po něm následoval MERYCHIPPUS. Byl vysoký 90 cm a byl to zřetelně pokročilejší vývojový typ. Stále ještě měl tři prsty, ale váhu těla již nesl jen prostřední prst. Další byl PLIOHIPPUS-přímý předek rodu Equus. Měl už jen jeden prst a stejný chrup jako dnešní koně.
PŘEDKOVÉ KONĚ DOMÁCÍHO: V dobách ledových i v holocénu, v geologické současnosti, nepochybně žilo několik druhů rodu Equus, lišících se od sebe podle toho, v jak obtížných podmínkách žili. Díky paleontologickým nálezům a dalším výzkumům je nyní prosazován názor, že zakladatelem domácích koní byl především těžký lesní kůň, dále kůň Převalského (kertag) a nakonec lehčí a jemněji stavěný tarpan. Zjednodušeně lze říci, že dnešní chladnokrevní koně jsou potomky lesního koně, kříženého často s neúhledným, ale otužilým kertagem. Populace teplokrevných koní se naopak odvozuje od tarpana a částečně i kertaga, kteří se často mezi sebou křížili. Lidský vliv pak vedl k zušlechtění původních otužilých, ale nevzhledných typů.
čerpáno z: Obrazová encyklopedie koní- kráceno

Fotogalerie

1. května 2008 v 16:27 | Lufí |  muzikál Angelika

Obrázky z mušketýrů

1. května 2008 v 16:18 | Lufí |  muzikál Tři Mušketýři
Mušketýři
Královna Anna
Král Ludvík XIII.
Kardinál Richelieu
Constance a d´Artaňan
Constance
Mylady
Planchet a Bonacieux
Rochefort